Včera mi na chirurgii z levé lopatky odstranili další mateřské znaménko. Nejvíc se mi jich dělá právě na lopatkách. Záda mi v těch místech zdobí bezpočet malinkatých nevzhledných jizviček.
Mária vošla do konferenčnej sály. Aké bolo jej prekvapenie, keď sa dvere za ňou zatvorili a nedali sa otvoriť.
Upozornenie: Poviedka nie je vhodná pre maloletých čitateľov (pozn. red.).
Francesco kráčal popri ošarpanom bytovom dome na okraji mesta. Túto trasu absolvoval za posledný mesiac už po siedmy raz a sám netušil, koľkokrát sa sem ešte bude musieť vybrať.
Uprostřed spartansky zařízené místnosti se na podlaze nacházelo tělo. S hlavou vykroucenou do strany a rozhozenými pažemi leželo na břiše a už na první pohled bylo jasné, že jeho majitel se zrovna nerozhodl si dát šlofíka v natolik nepohodlné pozici.
Ak dohorí plameň sviece, nič neprežiari ničotu… Strážca zomrel. Od pier k perám sa bojazlivým šepotom niesla správa o neúprosnej nevyhnutnosti koncov.
Všetko sa odohralo na malej terase mojej obľúbenej kaviarne, v jednej zo zabudnutých uličiek v centre mesta. Bolo príjemné letné popoludnie, užíval som si chvíľky samoty počas voľna a tešil sa na zajtrajší výlet s rodinou.
Elektrická skřítice Grsama neměla toho nafoukaného člověčího mladíka ráda, sebestřednost z něho sálala jako teplo z železa při elektromagnetické indukci.
Važený Scotland Yard, nie som žiadny básnik a preto rád prejdem rovno k veci. Týmto listom sa priznávam k vražde Mary Cullenovej a ďalších osôb.
Kalendár
Doktorka Johnsnová sa pozorne zahľadela na pacientku. „Som zlá,“ vypočula si od nej už najmenej tretí krát.
Toho století nebylo Bytosti příliš dobře. Už od prvního roku ji trápily nezměrné bolesti. Dlouho pozorovala, že něco není v pořádku, jen se neodvažovala jít k Léčiteli. Jenže někdy kolem půl třetího oběhu pátého Měsíce pochopila. Nebylo jiného zbytí.
Na tento deň sa Marcel veľmi tešil. Dokonca si nastavil budík. A dokonca si privstal. Čo znamená, že sa zobudil ešte pred tým, ako ho zo sna vytrhlo to hrozné vyzváňanie.
Otevřel oči. Nic. Jeho zrak obklopovala všude přítomná tma. Nerozuměl tomu. Jeho omámená mysl ale zatím nenaskočila do plných obrátek.
Prišla a nikto ju nečakal. Sedela pri stole v kaviarni a smiala sa bezzubými ústami, v ruke držala kosu.
Je tu nový den, to není pouhý sen, barvy se vzbudily, představy ožily, stromy dýchají, listy se chichotají a vítr vypráví příběh sebejistě, o jednom tajemném místě.
Zosadla v Maronovej záhrade a premenila sa. Z čerešne nad hlavou na ňu zapršali lupene kvetov, vyrušené jej príletom. Tu, pod stromom, kedysi bývala lavička
Denník Fandom SK vyhlasuje druhé tohoročné kolo súťaže mikropoviedok Ohnivé pero jeseň 2022.