 |
„ZEN2309, začněte sezení,“ řekla chvějící se Nari. Ve zšeřelém půdním bytě se právě přihlašovala na pravidelné setkání se svou AI psychoterapeutkou. Malá krabička promítala ve 3D holografickou postavu, která odpověděla: „Relace zahájena. Jak se dnes máte, Nari?“
„Pořád mne iritují ty noční zvuky v ložnici.“
Virtuální terapeutka přikývla: „Pojďme prozkoumat vaše pocity.“
Nari vyprávěla o svých bezesných nocích, kdy ji ruší podivné melodie.
AI reagovala naprogramovanou odpovědí: „Nezapomínejte na cvičení s nafukovacími balónky, kdy svěříte své strachy papíru a vypustíte je pryč ze své mysli a života.“
„ZEN2309, ukončete sezení.“ Nari rezignovaně vzala list papíru a pero. Chvíli si zaznamenávala své myšlenky na stránku vytrženou ze sešitu. Opatrně ji několikrát přeložila a přivázala ke žlutému balónku, který nafoukla heliem. Vypustila ho do noci. Zavřela okno a poté ji zahalilo ticho jejího zvukotěsného pokoje.
Nariin byt byl svatyní klidu, pevností chránící ji před neúprosnými ruchy vnějšího světa. Když šla ven, vždy nosívala velká sluchátka, která ji izolovala od kakofonie pulzujícího města, od rušných ulic, které byly chaotickou symfonií otáček motorů, skřípění pneumatik, houkání sirén a výkřiků pouličních prodavačů.
Začala bezmyšlenkovitě surfovat po internetu. Když skrolovala po webu, narazila na příspěvek, který ji zaujal: Jaký druh okonomiyaki jste? Osobnostní test!
Nari tuhle zelnou placku à la co dům dal milovala. Ale hlavně se potřebovala odreagovat, tak klikla na odkaz. Objevilo se několik otázek. Nari odpověděla a stiskla Odeslat k finálnímu vyhodnocení.
Obrazovka zablikala a jezdil po ní banner s výzvou Pro odměnu klikněte zde.
„Mám? Nemám?“ přemítala Nari. Ale nakonec ze zvědavosti zmáčkla enter a doufala, že jí to nezaviruje celý počítač.
Vyhráváte poukaz pro 1 osobu na okonomiyaki dle Vašeho výběru do restaurace Rapsodie na grilu. Tato nabídka vyprší za 3 hodiny.
Nari zírala na banner. Byla překvapená, ale podezíravá, stejně jako když v lednici najdete zapadlý jogurt s nečitelným datem spotřeby a ani si nepamatujete, že jste ho vůbec kupovali.
Rapsodie na grilu?
Sundala si silné brýle, pořádně je očistila a znovu se podívala na obrazovku. Nikdy o takovém místě neslyšela.
Je to skutečná restaurace, nebo jen nějaký vtip či scam? Proč by mi nabízeli voucher?
Časomíra na elektronické poukázce pokračovala v odpočítávání. Připomínala jí, že příležitost pomalu mizí, stejně jako signál wifi v coworkingové kavárně přeplněné pracovnicemi MLM sedícími u prázdného papírového kelímku, jehož obsah již před hodinami vaporizoval.
Nari hypnotizovala kurzor nad tlačítkem Zadat osobní údaje a uplatnit. Neznala název restaurace a nebyla si ani jistá, zda je připravena znovu vyrazit ven. Ve svém zvukotěsném bytě se cítila pohodlně a představa, že by šla do podniku, kde by byla obklopena hlukem, ji skličovala. Ale na druhou stranu byla tma a Nari vždy, když padla noc, zažívala zvýšený příval energie. Její smysly se zostřily a doslova cítila zvuky, které prostupovaly temnotou.
Nari stále přemítala o voucheru. ZEN2309 jí pořád opakovala, že musí začít čelit svým strachům. A tak do formuláře vyplnila svůj telefon, e-mail, adresu a odeslala. Vzápětí jí do mailu dorazil elektronický voucher s QR kódem a telefon zabzučel s první instrukcí.
Sejděte dolů a pokračujte podél toku řeky.
Nari popadla klíče, vyletěla ze dveří a imaginární dobrodružství začalo dostávat reálné obrysy. Znovu cinkl telefon s další zprávou.
Opusťte Kokochiyoi Ibasho. Odbočte doprava, doleva a poté přes most.
Následoval výčet dalších pokynů. Cesta vedla tmavými uličkami, ale Nari se přesto orientovala. Navzdory ne zcela dobrému zraku a šerosleposti jí nečinilo potíž pohybovat se po slabě osvětlených ulicích. O pár bloků dál před sebou zahlédla neonový nápis Rapsodie na grilu. Zhluboka se nadechla a vešla do restaurace. Na čtečce u vchodu naskenovala QR kód a z přístroje vyjel lístek s objednávkou, kterou odevzdala hostesce. Poté byla uvedena k malému stolu v rohu místnosti.
Vzápětí před ní přistálo pikantní okonomiyaki. V restauraci jí bylo příjemně, krásně to tam vonělo, a tak si ještě přiobjednala jemné fazole edamame, sashimi talíř s mořskými plody nakrájenými na tenké plátky, a nakonec ještě jemné tiramisu s vrstvami piškotového dortu naplněného matchou a ozdobeného popraškem ze zeleného čaje.
Najednou to Nari zaslechla! Byla to stejná melodie, kterou znala ze svého bytu. Rozhlížela se, ale žádné hudebníky neviděla. Její pátravé pohledy neunikly cvičeným očím majitelky podniku, která skenovala situaci na place. S vítězným úsměvem člena ostrahy supermarketu v zácviku, který právě přistihl zákazníka, jak se snaží na samoobslužné pokladně naskenovat durian jako liči, přistoupila k jejímu stolu a pravila: „Dobrý večer, jmenuji se Misuterisoruba. Jsem ráda, že do mého podniku zavítala zvídavá duše. Měla byste zájem být svědkem něčeho skutečně pozoruhodného?“
„Samozřejmě.“
Majitelka zavedla Nari do zákulisí ke stolku, na kterém stál mikroskop.
„Co je to?“
„Tento drobnohled nám umožňuje nahlédnout do skrytého světa našich rezidentních hudebníků.“
Nari se naklonila nad mikroskop. Byl to fascinující pohled! Na hudební nástroje hráli roztoči.
„Koncertní těleso složené z miniaturních hudebníků? Nikdy jsem nic podobného neviděla!“
„Jsou opravdu výjimeční muzikanti a loňští laureáti zlatého pásma hudebního festivalu Roztoč.to. Moje dcera jim dělá manažerku, a tak u nás vedle kuchyně mají zkušebnu,“ upřesnila majitelka restaurace.
Nari žasla nad drobnými roztočími houslisty a kontrabasisty.
„Jak to, že slyším jejich hudbu, a ostatní hosté ne?“
„Asi máte lepší sluch než ostatní,“ usmála se na rozloučenou tajemně paní Misuterisoruba.
Nari opustila restauraci odhodlaná dozvědět se více o neprobádaném univerzu, do kterého právě měla možnost nakouknout. Zastavila se v nedalekém obchodě a koupila si mikroskop.
Po návratu domů se zájmem pozorovala fascinující detaily rozličných předmětů, od stránek knih, kde odhalovala uspořádání papírových vláken a inkoustu, přes textury textilií až po strukturu listů a květů pokojových rostlin. Když přiložila mikroskop k matraci, objevila zdroj svého originálního domácího soundtracku.
„ZEN2309, začněte sezení,“ řekla Nari vesele. „Neuvěříte, co se dnes stalo,“ sypala ze sebe překotně.
„Pořádně jsem prozkoumala mikroskopem svou matraci. Uvnitř jsem objevila úplně nový a nečekaný svět.“
„Co jste v ní našla?“
„Miliony roztočů.“
„Ohromující!“
„To je ta hudba, kterou jsem celou dobu slyšela!“
„Cítíte se dobře, Nari?“
„Mají svou vlastní kapelu a zkoušejí na festival.“
„Naléhavě doporučuji balónkové cvičení!“
Nari ukončila relaci. Vzala papírek, spěšně načmárala vzkaz, vzala tlakovou heliovou láhev a naplnila balón a pak další, další a další… Jeden po druhém opatrně přivázala na matraci, kterou to postupně zvedalo ze země. Nahoru na ni položila malou přenosnou krabičku. Otevřela okno a vyslala malou noční hudbu do hvězdné noci.
„ZEN2309, začněte sezení,“ zavolala do dáli. A pak už jen pozorovala svou AI terapeutku sedící na matraci plné malých obyvatel a všem naposledy zamávala.
Nari zavřela okno, roztáhla křídla, vyletěla na nejvyšší trám v podkroví, pohodlně se za něj přichytila nohama a s hlavou dolů konečně tvrdě usnula.
- Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
- Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
- Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
- Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
- Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
- O víťazovi daného kola rozhoduje porota.
- Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po vyhodnotení daného kola, teda 2-krát ročne.
- Viac v pravidlách súťaže.
- Ak sa chcete súťaže zúčastniť, prečítajte si aj zoznam chýb, ktorých sa súťažiaci v Ohnivom pere dopúšťajú najčastejšie.
- Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.