 |
Ak sa dá veriť edičnému plánu vydavateľstva Epocha, tak sa čoskoro dočkáme nového románu od úspešného českého spisovateľa Oskara Fuchsa. Jeho prvotina s jednoduchým názvom Frost vzbudila takú veľkú pozornosť medzi čitateľmi fantasy, že sa už pripravuje jej nové vydanie. Klasický a ničím neriedený splatterpunk je plný divokých hlášok, bojových akcií, ale prekvapivo aj histórie. Frost, jeho láska k zbraniam, permanentne zapálená cigareta a podrezaný jazyk, vzbudzovali v čitateľoch úsmev, sympatie, no aj nechuť. Prípadne nechutenstvo, pretože krvou sa v knihe naozaj netrochári. Je evidentné, že autor k šetreniu nábojov, telesných tekutín a končatín, nemá príliš kladný vzťah. Vyčítať mu to ale nebudeme, pretože o tom zábava v štýle splatter je.
Druhá kniha nesie názov Hitokiri a všetci Oskarovi fanúšikovia už netrpezlivo očakávajú, čo pre nich pripravil tentokrát. O čom nový príbeh bude, aké sú postavy či iné zaujímavosti. Aby sme aj na Slovensku vedeli, s kým – s čím máme dočinenia, či sa treba báť autora alebo jeho hrdinov, prípadne prečo v novom príbehu hrá dosť podstatnú rolu práve naša krajina, naša prispievateľka Ena si ho dovolila trošku záludne vyspovedať.
Je to výpoveď získaná zákonným spôsobom, so súhlasom objektu nášho záujmu a bez použitia násilia, aj keď…
V prípade potreby ochotne Ena zobudí pár temných síl a povolá ich na pomoc. Veď čo by nespravila pre šťastie a spokojnosť čitateľov?
Si mladý, pekný, zamestnaný a vyzeráš aj spokojne. Čo ťa núti písať?
Právě, že nic. Píšu, protože mě to baví. Rozhodně v mém případě nejde o nějaký přetlak, nebo nutkání, kdy si příběh žádá, aby byl sepsán. Ani ventilaci niterných pocitů, či terapii, díky níž ovládám své vnitřní démony. Nic takového. Psaní je zkrátka zábava a relax.
V tvojej prvej knihe hrala dosť podstatnú rolu história. Ako je to v prípade Hitokiri?
Historické události a některé lokální pověsti jsem použil na několika místech jako dějovou kulisu. Takže v tomto je to podobné, jako u Frosta.
Si fanúšikom nejakého konkrétneho historického obdobia či máš rád históriu ako celok?
Spíš než dobu mám v oblibě určité osobnosti. Například Marii Terezii. Nebo přemyslovské kněžny a královny. A všeobecně rád čtu biografie. Nejen historické, ale i ty ze současnosti. Vlastně se poslední dobou více věnuju čtení literatury faktu, než fantastice. Ale přehled o tom, co ve fantastice vychází, si stále držím. Například i díky sledování recenzí a edičních plánů nakladatelů.
Robíš si podrobný výskum alebo fakty a skutočné postavy prispôsobuješ svojim potrebám?
To trochu souvisí s předchozí otázkou. V mnoha biografiích významných historických osobností najdeme tzv. „bílá“ místa, kdy není jasné, co daná postava v tom nebo onom období dělala. A právě tam je prostor pro autorovu fantasii. Čím dál do minulosti jdete, tím víc lze takových míst najít. Druhou možností je odpíchnout se od nějaké známé události a tvrdit, že proběhla vlastně zcela jinak. Nebo do ní dosadit vlastní postavu. A jen pro pořádek dodám, že tenhle způsob práce není výjimečný, ale zcela běžný. Existence internetu, a webů věnujících se historii, tohle dohledávání značně ulehčuje. Minimálně tam zmiňují prameny k nastudování.
Kto alebo čo ťa inšpirovalo k napísaniu druhej knihy?
Nezlob se, to by byl dost velký spoiler. Takže odpovím úmyslně mlhavě: bylo toho víc, kdo bude mít zájem, najde si to později v knize mezi řádky. No, a taky jsem si vzal k srdci slova Franty Kotlety: Frost byl fajn, dobrá práce. Ale moc se v tom nehrabej, sedni si na prdel a napiš další tři knížky. A tak vzniklo Hitokiri.
Podstatná časť tvojej novej knihy sa odohráva na Slovensku. Čo ti to napadlo? Nemáte v Čechách dosť zaujímavých lokalít?
Tak schválně, kolik knižních akčních fantasy/sci-fi se odehrává v Čechách, a kolik na Slovensku? Pokud si pamatuji, Franta Kotleta z Východního Slovenska udělal kráter… a nyní vážně. Máte úžasnou historii, mytologii, pověsti i legendy, prolínají se tam různé vlivy. A pro nás je to dnes už tak trochu exotika. Zkrátka, nenalezl jsem ve svém žánrovém okruhu, kromě Kladiváka, žádnou věc, která by se odehrávala na Slovensku. Tak jsem si řekl: A proč ne?
Hitokiri. Zvláštny názov a pre mnohých neznámy. Čo je to Hitokiri a prečo je také dôležité?
Japonsky to znamená zabiják. Samotné slovo má velkou odezvu v japonských subkulturách, objevuje se velmi často v kinematografii, manze, ale i jinde. A ve všech případech se vychází z příběhu čtyř samurajů, kteří si vysloužili pověst neporazitelných bojovníků a stali se legendami. Říkalo se jim Bakumacu Jondai Hitokiri – Čtyři zabijáci (z éry) Bakumacu. Jmenovali se Gensai Kawakami, Tošiaki Kirino (alias Handžiró Nakamura), Šinbei Tanaka, Izó Okada a vedli boj proti Tokugawskému šogunátu.
Celosvětově je velmi populární například manga Ruróni Kenšin, později zfilmovaná. Hlavní hrdina, Kenšin Himura, který je znám i jako Hitokiri Battósai, byl silně inspirován Gensaiem Kawakamim…
Já slovo Hitokiri použil jako jméno pro ne zrovna obyčejnou katanu, kterou poněkud krkolomnou cestou získá hlavní hrdina.
Druhý román vraj nie je splatterpunk, ako by možno čitatelia očakávali. Kam by si ho zaradil ty, ako autor?
Do poličky vedle Frosta :)
Viem, že postavy v knihe rozprávajú okrem češtiny aj slovenčinou a maďarčinou. Nebol problém skĺbiť dohromady tri jazyky? Mal si pomocníkov alebo si jazykovo zdatný a stačil si si sám?
Bez pomocníků by tohle fakt nešlo. Co se týká maďarštiny a slovenštiny, první nedávám vůbec, druhému rozumím, ale gramaticky správný text bych nevytvořil ani v jednom. Rodilý mluvčí je holt rodilý mluvčí. Většina maďarských vět, či pro české čtenáře méně známé slovenské výrazy, jsou přeloženy buď přímo v textu nějakou postavou, nebo je to řešeno formou poznámky pod čárou.
Kto je hlavná postava a ako by si ju stručne charakterizoval?
Hlavní postavou je Michael Lindner. Jeho charakteristiku zcela zásadně určuje to, co si prožil a kým je. Vím, že tvoje práce spočívá v tom, získat co nejvíce informací, ale víc opravdu prozradit nemůžu. Ne proto, že bych se chtěl dělat důležitým, ale připravil bych čtenáře o překvapení.
Teraz priznaj, o čom tvoj nový román je?
Tohle by byl spoiler jak Brno. Tak aspoň prozradím, že Lindner navštíví nejen Ostravu, ale také Trenčín, Košice a Bratislavu. A v epizodní roli se tam mihne válečný mág Frost. Jde tedy o stejný svět, jako minule. Jinak ti musí stačit oficiální anotace…
Dávaš si pauzu či už pracuješ na niečom novom?
Dělám si poznámky a detailněji rozepisuji některé scény. Co z toho bude, zatím netuším. Povídka, nebo další román? Minule jsem také chvíli přeskakoval mezi několika rozepsanými texty, než jsem se pořádně „chytil“ a rozjel.
Aké reakcie na Hitokiri očakávaš na Slovensku?
To jsme detailně probírali v rámci marketingové strategie. Reakce budou jednoznačně pozitivní, očekáváme nadšené ovace v médiích, tedy kromě Nového Času. A aspoň dvě meme týdně na Zomri. Ale úplně nejvíc by bylo, stát se prvním českým zakázaným autorem fantastiky na Slovensku.
Čo by si chcel našim čitateľom povedať? Rýchlo, kým máš ešte slovo…
Dovi, dopo. Egy óra múlva itt vagyok. Možná.
Milí čitatelia, Ena urobila všetko, čo bolo v jej silách, aby z Oskara Fuchsa vytiahla čo najviac informácií. Použila mágiu, ba nevinne klipkala očkami. Ale je to tvrdý chlap a zocelený svalnatý bojovník. Takže na to, aby sme sa dozvedeli, čo to tie jeho postavy na Slovensku postvárali, musíme ešte chvíľu vydržať.