 |
„Přišel Bůh za studentem a ptá se …“, to je začátek jednoho starého vtipu a slušný popis zápletky románu Američtí bohové. Každá kultura do Ameriky přivezla vlastní bohy a velmi často na ně zapomněla. Bohové chodí dodnes po světě, všemi zapomenuti, nikým neuctíváni a tudíž „hladoví“ po bývalé síle. Jsou sice téměř nesmrtelní, ale to může být mnohdy spíše na škodu, když jste spadli z doslova nejvyššího postu až úplně na dno.
Kromě bohů ze starých mýtů a legend však existují i noví bohové, které si vytvořila moderní společnost: Internet, Média, Dálnice, apod.
Do sporu mezi těmito skupinami, který hrozí přerůst ve válku, se zapletl bezejmenný hrdina Stín, který vůbec netuší, jaká je vlastně jeho role v této šarádě. Jak by také někdo mohl v současnosti předpokládat, že ho v letadle osloví bůh. A tak se Stín stane zaměstnancem pana Středy, který je shodou okolností jedním z bohů skandinávského panteonu, přivezený Vikingy dávno před Kolumbem.
Kdo četl Gaimanovo kultovní Nikdykde ví, že se nedá nikomu a ničemu věřit, protože všechno je vlastně úplně jinak, než se na začátku jeví.
Američtí bohové rozhodně nejsou odpočinkovou literaturou do vlaku a pro opravdové vychutnání nuancí vyžadují slušné znalosti religionistiky a velmi pozorné čtení. Autor sice hodně napovídá, ale pokud například nevíte, že jistá egyptská bohyně měla podobu kočky, budete ochuzeni o krásnou scénu. Nebudete-li číst pozorně, nepochopíte, proč se za Stínem o jisté doby obrací každá kočka (čtyřnohá), kterou potká.
Stín slušné znalosti má a ty se rychle vylepší kontakty s dalšími bohy. Celý svět je popsán jako jedna velká hádanka a je na Stínovi a čtenáři, aby všechny střípky poskládal do logického obrazce. Gaiman má obrovské znalosti a dokáže vykreslit svět velice živě a se všemi podrobnostmi. Některé působivé obrazy zůstanou čtenáři dlouho zaryty do paměti.
Rovněž má dar vymyslet neuvěřitelné zápletky a všechny je ve výsledku skloubit do naprosto logického celku. Je obdivuhodné, že tolik motivů lze vměstnat do jedné knihy bez kazů v logice.
Autor se věnuje především Stínovi, jeho motivům, psychickému vývoji a růstu, ale i ostatní postavy působí velmi živě a natolik realisticky, nakolik tak bohové mohou působit. Všichni mají právě takový charakter a jednají právě tak, aby to působilo věrohodně. V kontextu knihy chápu, proč se Stín chová v jakékoli situaci chladně a bez emocí, přesto se s takovýmto hrdinou dá těžko ztotožnit. To je asi jediná podstatná vada, kterou mohu knize vytknout.
Děj má dobrou gradaci, několikrát se během knihy vyhrotí, ale vše spěje k závěrečnému finále. V hrubých obrysech ho pravděpodobně většina čtenářů vytuší předem, ale všechny roviny neodhadne nikdo.
Obálka je stylová a skvěle vystihuje charakter knihy. Snad jen zlatý nápis na pozadí temného nebe se zářivě bílým bleskem poněkud zaniká a ruší. Potěší však dvě siluety ptáků (jistě havranů), které dokazují, že si někdo vyhraje i s detaily. Ke kterému bohovi patří dva havrani?
V souhrnném hodnocení mohu říci, že se jedná o vynikající, byť poněkud těžkou knihu, která se z paměti hned tak nevytratí. Nerad plýtvám vysokými hodnoceními, ale osm z deseti je možná i málo.
Američtí bohové, Neil Gaiman, fantasy? (Polaris, orig.American Gods, obálka 2D studio, překlad Ladislava Vojtková, 440 stran, brož., 239 Kč, ISBN 80–85911–98–1)