 |
„Strážce Erote, ve jménu svém i tvém i ostatních beztížanů tímto křtím právě zrozenou tížanku na Erotku z Čech 1977,“ zmizel Tvůrce nežli řekneš pět.
Dalších dvě stě narození se rozblikalo z planety Země a on musí každému narozenému tížanovi přidělit strážce, hned!
prosinec 2024, Čechy
Oči si rozespale promnula hora Bor, ochránkyně severovýchodu.
Alou z postele, Erotko! pošimral Erotku strážce Eros na její nočním spánkem i peřinami prohřáté tváři.
Tvůrce, dej, ať neustrnu v tížanské těžkomyslnosti, protože rochnění se v problémech je tancem svatého Víta uprostřed bažiny, amen.
Erotčina modlitba stoupala k Tvůrci s radostí, kterou většina tížanů ztrácí kolem třicátého roku své existence.
Horká krása, horká radost, horká láska, ledová ledováááááá, pustila na sebe Erotka ve vaně proud studené vody uaaaaaaaa…
Erotka zkontrolovala své netopýřátko spokojeně oddechující ve štěrbině zdi mezi jejím pokojíčkem a kamrlíkem na harampádí.
Kde tu skládací stoličku mám, zachumlala se Erotka do péřové zimní bundy a následovala snídaňový puclák kouřící ranní kávy. Na balkoně se smekla po zapomenutém hadříku, smyk na poslední chvíli vybalancovala, úplně jako profi krasobruslařka z jejího oblíbeného seriálu Alles was zählt. Se seriálem to mám jako s redakcí, je nepodstatné, že už to není ono, hlavně že frčíme dál! Může se na práci v redakci spolehnout, je jejím domovem. Aspoň, že tak, zaleje Erotku pocit bezpečí, úplně jako když si za socíku devítiletá běžela od babičky dolů po sluncem zalitém chodníku pro kytici pendreků, takových těch velikých skutečných ebenových, co lepily a voněly lékořicí na dálku.
Erotka otevřela pracovní složku. Hlavně si nedat skleničku jako minule… z pohádky byla pornopohádka a od té doby, co se představa mateřství rozplynula v nedohlednu, jí pohádky nějak nejdou, zírala Erotka na své žilnaté, a třebaže není z čeho, předčasně opotřebované ruce.
Duše moudrého indiána jen sama v sobě tuší pána, pobrukuje si Erotka při ranní hygieně, duše moudrého indiána každý den znovu zrodí se zrána, čistá jak vlídná mořská panna, ta radostně tančí si sama… poskakující telefon na kuchyňské lince hlásal příchozí hovor.
Šéfka? Že by dnes zašly na společný oběd? To by bylo fantastickýýý… řítila se Erotka do kuchyně, div nepřevrhla svůj gigantický hrnek na čaj.
„Ano!“ popadla natěšeně mobil.
„Ahoj“ úsečný hlas šéfové se zaříznul Erotce do ušního bubínku, „hele, prosím tě, nebudu chodit kolem horký kafe, teda kaše.“
Chlad se obmotává kolem Erotčina nateklého krku, rychle jako záštiplný had.
„Víš, jak to s tebou je,“ zaskřehotala šéfová.
A pak ticho, takové, co je součástí školení novodobých vedoucích Jak dostat podřízené tam, kde je chceme mít.
Jenže Erotka taky mlčí. Hlas se jí zasekl v krku, nebyla by schopná promluvit, i kdyby jí šlo o život, právě kdyby jí šlo o život. Působí to nanejvýš nezdvořile. A… všechno, co by měla vmést nadřízené do tváře, ji napadne když ne zítra ráno, tak určitě, až zavěsí.
„Ta mladá holka se mi líbí. Umí to s počítačem a je vůbec… tak nějak aktuální. V pondělí si přijď pro papíry, chápej… nadstav. Však máš dva měsíce. Já mám příští týden dovolenou, dá ti je Paňácová.“
Erotce naskočil falešný smích Paňácové, která celý život dělala jenom to, co se od ní očekávalo. Do očí nikdy neřekne ani ano ani ne, protože každý názor by se někomu líbit nemusel.
Ještě malinkatou chviličku… dotvůrce! Pracovní pohovor V Hradci Králové! Dotvůrce! Dotvůrce! Dotvůrce! vymrštila se Erotka z postele.
„Jsem snad v Berlíně?“ frfňá o hodinu později na náchodském vlakovém nádraží.
„Spoje jezdí od včerejška na minutu, ukončují nástup dřív.“
To se jí snad zdá! Za normálních okolností by to byl zázrak v Čechách, haleluja, konečně, no tak přeci! Ale zrovna ode dneška!?
O hodinu později konečně ve vlaku směr Hradec Králové. Tvůrcidík pracovní pohovor stihne, tak tak, ale stihne!
Erotka odsunula zasouvací dveře kupéčka ponořeného do přátelského předvánočního přítmí, na protější sedačce se rýsuje ležící postava, žádný vlezlý pach, paráda.
Erotčina naducaná bunda zašustí, zavrtat se a hovět si se zavřenýma očima je to nejrozumnější, co může momentálně udělat… rozevřela oči dokořán.
Do tmy potopené kupé osvětlovalo bílé pichlavé světlo ještě novotou vonící pouliční lampy, takovéto okrádající nespavce o spánek. A stejně tak nepřirozeně do šera svítí tvář dřímajícího muže.
Moc světlý make-up. Make-up? Kéž by se všichni mužští na dobu Vánoc přeorientovali! Nehledali by potěšení v petardách a podobných zhovadilostech.
Vlak vyjel na minutu přesně.
S tím odstínem opravdu sáhnul vedle… zkoumala Erotka strnulou tvář trčící do tmy. Na stůl do márnice dobrý. Zavři pusu debile, kárával ji táta. Nečum tak na lidi, styděla se za ni sestra. Chápe, o třicet let později, ale přece. Spolucestující zařezává, to u nikoho nevypadá zrovna reprezentativně, no ne?
Kouká na mě! Spím! přimáčkla k sobě víčka, až jí vyhrkly slzy. Počkat… spí? tak jak na mě může… on je…
Dveře kupéčka se otevřely, „Přistoupil někdo?“
Je pryč… sleduje Erotka stín paní průvodčí, stín mrtvocesti strnule sleduje Erotku.
„Zapomněla jsem vám vrátit lístek!“ zjevila se paní průvodčí a ve stejný okamžik se vypařila.
Vlak prudce zabrzdil, mrtvocesťovi spadla ruka, volně se viklala, prsty křečovitě přikrčeny.
Mobil vyklouznul z Erotčiných ledových třesoucích se rukou, rána, že ji musel slyšet i strojvedoucí na konci vlaku, vždyť v tomhle stavu se ani nevymáčknu! A pak?! Bude to stejné, jako když někdo vypustí v autobuse siroticháka, kdo zrudne a bude koktat?!
Zasouvací dveře kupéčka se s lomozem rozevřely: „To si po všech beztížanech nemůžete říct o lístek?!“
Mrtvocesťovi spadla hlava, pohozená jízdenka přistála na Erotčině klíně, paní průvodčí za sebou zhurta zavřela.
Já můžu za to, že mi ho zapomněla vrátit?! Hrozně ráda by jí dala co proto. Místo toho jenom zasípe, a to tak neznatelně, že ten šepot neslyší ani ona.
Hodí to na mě! Erotka si překotně začala zapínat bundu, zimniční prsty ji neposlouchaly. Vypadnout, hned! Třeba téhle rašpli končí směna, a střídající průvodčí nebude mít šajn, s kým mrtvocesťa sdílel kupé. Aleluja za folklór v Čechách Když umřete na lavičce uprostřed náměstí, všimnou si toho, až když zavoníte.
„Dotvůrcedele vláčku už zastav! Začalo se rozednívat. Z podpaží jí tekly čůrky. Srdce rozrazilo hrudník a proskočilo zavřeným vlakovým oknem. Motorák konečně brzdí, Erotka následuje své srdce, ale dveřmi.
Vlak zafuní a nabírá směr Hradec Králové.
„Zapomněla jste si tady tašku!“ háže jí mrtocesťa z okna vlaku svoji vizitku zatěžkanou kolíčkem. Kdo může nosit po kapsách kolíčky? nahmatá Erotka dva v kapse, při věšení prádla jí padají z balkonu a ona, když si vzpomene a stále tam ještě leží, kolíčky sebere a zapomene v kalhotách.
Podělaný den, stříbrný jako pavučina zakleté dívky Arachné a bolavý jako bdělá střízlivá dospělá mysl, čůrá Erotka otupěle za ošuntělou vlakovou zastávkou mezi českými poli. Když se při spaní nedovírají víčka… brouzdá přitom v podřepu na netu… dotvůrce, skutečně to existuje, oklepe se a trochu si pocvrká punčocháče.
V dálce zakokrhal kohout.
„To je krásný teplíčko,“ potahuje Erotka už zachumlaná ve svých voňavých peřinách.
„Cobydup tu máme jaro,“ pískne netopýřátko.
Konec šuškání a do hajan, dnes už toho bylo dost!
„Brou brou,broučku,“ špitne Erotka.
„Dobrou noc, beztížany na pomoc,“ zašeptá netopýřátko.
- Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
- Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
- Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
- Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
- Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
- O víťazovi daného kola rozhoduje porota.
- Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po vyhodnotení daného kola, teda 2-krát ročne.
- Viac v pravidlách súťaže.
- Ak sa chcete súťaže zúčastniť, prečítajte si aj zoznam chýb, ktorých sa súťažiaci v Ohnivom pere dopúšťajú najčastejšie.
- Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.