 |
Muž pozoroval skrz hledí skafandru zvláštní útvar v dáli. Jen tak tam uprostřed pouště trčel podivný vysoký pokroucený předmět.
Nejistě popošel kupředu. Raketoplán nedaleko zapíchnutý v písku. Sám na cizí planetě, bez možnosti dát o sobě vědět na centrálu. Kyslík mu pomalu docházel. Ale jestli tam to před ním v poušti je rostlina, bude tu snad dýchatelná atmosféra. Jenže veškerá technika selhala. Není žádná možnost, jak to zjistit. Kromě jedné jediné. Prostě si sundat přilbu skafandru, nebo alespoň sklopit hledí a zkusit se nadechnout. Zhluboka nadechnout a okusit možností zdejšího života. Ono nadechnutí však také může znamenat ukrutnou smrt zadušením. Ovšem pokut to nezkusí, přijde stejně smrt brzy a nebude o nic jednodušší. Kyslíku má už jen sotva na pár minut. Kolik přesně času mu zbývá, neví. Ani ukazatel na předloktí již nereaguje. Ale ještě před malou chvílí zobrazoval pět minut a třicet sedm vteřin. Kyslík je téměř pryč.
Prošel kolem mohutné písečné duny a stále fascinovaně hleděl na ten osamocený strom v poušti. Celá krajina působila zádumčivě i nepřátelsky. Trosečník uprostřed pouště na jakési planetě. Jakou má asi šanci na přežití.
Už se pomalu začínal dusit. Zoufale lokal poslední zbytky kyslíku. Přitom stále postupoval k tomu stromu, i když věděl, že tím vyčerpá rychleji veškerý kyslík. Ještě kousek, ještě. Honilo se mu v hlavě. Ještě kousek popojde k tomu stromu a pak sklopí hledí. Kde jsou přece rostliny, musí být i dýchatelná atmosféra.
Stál již před tím stromem. Připraven mechanicky sklopit hledí.
Písek se kolem stromu začal chvět a třást. Zrnka písku odskakovala. Strom se dal do pohybu. Vyjel nahoru a pod ním se vynořujíc z útrob písečné masy, objevila strašlivá obrovská tlama. Hlava gigantického živočicha i celé tělo, se vysunulo z písku. To co před tím vypadalo jako osamocený strom, byl ve skutečnosti výběžek na tlamě velkého dravého zvířete, kterým ukryto v písku lákalo svou potencionální kořist.
Šokem ochromený muž se nezmohl ani na zoufalý pokus o útěk. Tlama ho schramstla a slizký jazyk poslal jícnem do rozlehlého žaludku. Agresivní žaludeční šťávy rozleptávaly mužův skafandr i samotné tělo.
- Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
- Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
- Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až dve.
- Uzávierka súťaže nie je, súťaž trvá priebežne, kým prichádzajú príspevky.
- Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
- Na hodnotenie poviedky má vplyv jej čítanosť, počet a obsah komentárov a najmä záverečné verejné hlasovanie, ktoré sa uskutoční po čiastkovej uzávierke.
- Vyhodnotenie a odmenenie víťazov sa uskutoční priebežne, po ukončení hlasovania, dátum najbližšieho termínu redakcia oznámi s dostatočným predstihom.
- Viac v pravidlách súťaže.
- Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.