 |
Začalo to celkom nevinne. Ako chlapec som v akomsi starom časopise objavil článok o knihe Planéta troch sĺnc, ktorá vyšla niekedy v 50. rokoch minulého storočia. Na obálke bol dinosaurus a v knihe zas chlapík, ktorý strieľal z laserovej zbrane. Žiaľ, trvalo niekoľko rokov, kým som sa ku knihe dostal, a to som už mal načítané čo-to z klasickej sci-fi. Dnes je to ešte horšie.
Socialistická vedecká fantastika je pre mňa takmer nestráviteľná. Niektorí budú argumentovať, že je tu Griáda alebo prvé „lemovky“, ktoré boli poplatné režimu, ale je rozdiel medzi dobrým sci-fi poplatným nejakej ideológii a ideologickým traktátom so sci-fi náterom. A Babulova trilógia je ukážkou toho druhého.
Všetko začína Amundsenom a jeho navigátorom Seversonom. Ten po katastrofe pri hľadaní Nobileho zamrzne. O niekoľko desaťročí neskôr ho oživia a precitne do socialistickej utópie. Malí chlapci tu lietajú na vrtuľníkoch…
„Jéjej, my bydlíme daleko, soudruhu Seversone,“ zvolal chlapec. „Pěšky bychom tam přišli až někdy po půlnoci. Chcete jet metrem nebo letět helikoptérou?“
Severson zvedl hlavu a chvíli mlčky sledoval poletující vrtulníky nejrůznějších barev, které brázdily vzdušný oceán všemi směry.
„A ty létáváš helikoptérou?“ zeptal se.
„Často, hlavně v neděli s tatínkem a maminkou na výlety.“
„A nebojíš se? Vždyť to letadlo nemá křídla!“
„Proč bych se bál? A nač by měl vrtulník křídla? Vždyť ho nesou vrtule!“
„A co se stane, když motory selžou? To potom padne letadlo k zemi jako kámen, viď?“ A Severson na zdůraznění svých slov tleskl dlaněmi.
„Motory neselžou – jsou stále kontrolovány – a za druhé ani potom by helikoptéra nespadla prudce. Vrtule by se při pádu roztočily opačným směrem a letadlo by přistálo jako padák.“
Severson zaváhal.
„Nemysli si, že se bojím – já se jenom tak ptám,“ řekl jakoby na omluvu. „Poleťme tedy helikoptérou,“ rozhodl se konečně. A najednou se zarazil.
„Copak ty umíš řídit helikoptéru? A kde ji máš?“
…a dievčatá sa bavia o atómovej energii.
„Čeho byste se bál,“ zeptala se Nataša se špatně skrývanými obavami. „Ani zde v elektrárně, ani kde jinde vám nehrozí žádné nebezpečí. Lidé dnes atomovou energii a všechny stroje i přístroje ovládají dokonale…“
„To jsem už zpozoroval, Natašo, a právě proto mám strach. Na obtíž nikomu být nechci – a řekněte mi, jak se se svými vědomostmi uživím, když ničemu dnes už nerozumím…“
„Tak je to tedy?“ vydechla ulehčeně. „Z toho nemějte nejmenší strach. Vždyť všechno dohoníte! Směle můžete pokračovat ve studiích a podle libosti si zvolit povolání – nebo zůstat letcem.“
„Rád bych to udělal,“ řekl Severson nejistě, „ale kde vzít na to peníze? Otec byl nižším úředníkem a nemohl mi tedy zanechat žádné dědictví. Ale práce se nebojím, ani té sebetěžší. Mohu kopat třeba krumpáčem…“
„Ten byste našel, už jenom v museích, soudruhu Seversone,“ zasáhl do rozhovoru Míťa. „Dnes se už nikdo tak nelidsky nedře. Nač by potom byly stroje?“
„A studium nemusíte platit,“ dodala Nataša. „To je dnes zadarmo. Oplatíte nám je svým vzděláním.“
V tejto situácii sa Zem dostane do kontaktu s tajomnou planétou X, z ktorej prichádzajú záhadné správy. Okrem toho je tu ešte skupina pozemšťanov, ktorí sa nezmierili s víťazstvom socializmu. Ako to dopadne, iste tušíte sami.
Jeden kritik sa na margo Signálov z vesmíru vyjadril, ide o akýsi „komunistický rodokaps“. To je asi to najlepšie, čo možno o knihe povedať. Dejová línia je jednoznačná. Presne kopíruje nadšenie súdruhov v časoch, keď každý dymiaci komín mal byť základom víťazstva socializmu a zlí „kapitalisti a imperialisti“ sa usilovali zobrať ľudstvu dobro. V podobnom duchu sa nesú aj dve ďalšie časti série Oceánem světelných let (Planeta tří sluncí, vyd. Mladá fronta v r. 1954, a Přátelé z Hadonoše, vyd. Mladá fronta v r. 1956), ktoré sú typickou ukážkou literatúry v službách vedúcej ideológie. Pre dnešného čitateľa je trilógia ťažko čitateľná. Jediné, čo je na nej výnimočné, je to, že ide o domácu fantastiku, ktorá vyšla v období, keď sa sci-fi považovala za podradný žáner a na pultoch kníhkupectiev bola skôr vzácnosťou. Signály z vesmíru pritom vyšli v Československu v niekoľkých vydaniach (zošitové, knižné), vrátane slovenského prekladu (Slovenské vydavateľstvo detskej knihy, 1956).
Signály z vesmíru
Autor: Vladimír Babula
Vydavateľstvo: Mladá fronta
Rok vydania: 1954 (1. vydanie)