Šílení rytíři

Editor: Haining Peter

Antologii Šílení rytíři sestavil Peter Haining podle anotace na zadní stránce obálky prý možná proto, že humoru je na světě jako šafránu. Zaplnil ji dvaceti třemi povídkami od autorů zvučných jmen a jen z jejich výčtu by se ledaskomu zamotala hlava. Když to trochu přeženu, tak se jedná o cestu napříč anglo-americkou literaturou konce devatenáctého a celého dvacátého století. Posuďte sami. Jsou tu například Mark Twain, Jerome K. Jerome (určitě si vzpomenete na Tři muže ve člunu), A. A. Milne (autor světoznámé pohádky o medvídkovi Pú), Gilbert K. Chesterson (nejstarší, ale zdaleka ne jediný zástupce detektivního žánru), Ray Bradbury, Philip K. Dick, Gene Wolfe (zdalipak ještě někdy vyjdou po Mučitelově stínu zbývající tři romány série Kniha nového slunce?), Peter S. Beagle, Terry Pratchett, Evan Hunter (alias Ed McBain), Donald E. Westlake (autor jednoho z nejlepších humoristických románů s detektivní zápletkou, jaký jsem kdy četl – konkrétně tento už asi sedmkrát – Jak nevyloupit banku), známí režiséři Woody Allen a Orson Welles, a dokonce i představitel populárního komisaře Clouseaua, Peter Sellers.

Antologie je rozdělena do tří částí (v první, nazvané Fantastické úlety, je povídek sedm, ve druhé, Povídky z hrdinských časů a třetí, Povídky z podsvětí, osm) a před každou povídkou je otištěn krátký profil jejího autora. Mnohé miniatury jsou opravdovými klenoty. Namátkou vyberu tu od Raye Bradburyho, Rok, kdy gypsová příšera vyhrála zlatého lva v Cannes, sžíravě ironický příběh o tom, jak také lze natočit film, jenž bude posléze odbornou kritikou shledán vrcholně uměleckým. Nebo Jak jsem prohrál druhou světovou válku a pomohl odvrátit německou invazi Gena Wolfa, povídka z alternativního světa, kde Německo a Británie za doby Winstona Churchila a Adolfa Hitlera spolu neválčí na poli vojenském, ale pouze ekonomickém. Válka s Fnůly Philipa K. Dicka zase vypráví o poněkud nezvyklé invazi šedesát centimetrů vysokých mimozemšťanů, kteří dobývají Zemi v podobě realitních agentů, šachistů a dalších velice specifických profesních skupin. Skvělá jsou i Hollywoodská kuřata od Terryho Pratchetta, kde se v názvu zmiňovaní ptáci všemi možnými i nemožnými způsoby pokouší prchnout z úzkého pásu krajnice u dálnice, kam se dostali po havárii nákladního auta, které je vezlo.

Příjemným čtením je i většina nejstarších povídek antologie, u Nové utopie Jeroma K. Jeroma, napsané kolem roku 1891, místy až mrazí v zádech, když si člověk uvědomí, jak přesně humorista dokázal vystihnout atmosféru života v sociálně spravedlivém „ráji“. Osobně si myslím, že by se Jerome K. Jerome, zjevit se náhle v Československu sedmdesátých a osmdesátých let, nesmírně bavil. Rozhořčená ulice Gilberta K. Chestersona zase zaujme neotřelým nápadem (prozrazovat jej předem by byla škoda) a Kiarova sebevražda Lymana F. Bauma až nezvykle cynickým pohledem na svět.

Výtečných povídek je v antologii víc, ale přesto se mi na mysl vkrádají určité pochybnosti. Hlavní problém vidím v tom, že ani sám sestavovatel patrně nevěděl, jaký klíč má při výběru jednotlivých děl použít. Humor, detektivní zápletka ani fantastický motiv zde pravidlem ani pojítkem nejsou, protože aspoň v jedné povídce každá z jmenovaných ingrediencí schází. Co spojuje dílka v první a druhé části, mi je záhadou, nejkonzistentněji se ještě tak jeví část třetí, Povídky z podsvětí, kde se opravdu ve všech případech objevují buď zločinci, nebo detektivové (zřídkakdy obě skupiny). Tu ale zase znehodnocují povážlivé výkyvy v kvalitě. Na jedné straně si můžeme přečíst třeba skvělé Jitření mysli od Toma Sharpa, skvělou humoristickou povídku o tom, jak je nebezpečné uveřejňovat v novinách inzeráty o duševně zaostalých nezletilých a motorových pilách, a na druhé straně slaboučkou nápodobu Pratchetta, povídku Dulwichští vrazi od Davida L. Stonea.

Překladatelé, kteří se na antologii podíleli, patří u nás k absolutní špičce nejen v žánrech sci-fi a fantasy (např. Richard Podaný, Jan Kantůrek, Michael Bronec a mnozí další, ale třeba také Dana Hábová, která přeložila povídku Woodyho Allena Odsouzenec). Díky tomu je knihu radost číst. Korektorská práce je rovněž na vysoké úrovni a obálku stvořil autor výtvarné podoby Pratchettovy Zeměplochy, Josh Kirby, což už je doporučení samo o sobě.

Antologie Šílení rytíři je odpočinkové čtení. Na mnoha místech se zasmějete a mnohé povídky přeletíte, aniž by ve vaší paměti zanechaly nějakou hlubší stopu. Hlavně nesmíte začít přemýšlet, proč to všechno čtete v jedné knížce.


7. marca 2001
Jiří Popiolek