 |
Napsat opravdu dobrou humoristickou fantasy dá práci. A ne každý je Terry Pratchett nebo třeba John Morressy. Nakladatelství Polaris se vydávání tohoto žánru věnuje pravidelně od doby svého vzniku a dlužno říct, že se střídavými úspěchy. Po již zmiňovaném Johnu Morressym a jeho skvělé sérii o čaroději Kedrigernovi, samostatném románu nevalných kvalit manželů de Campových Nesnáze s hraběnkou v nesnázích, vyloženém kroku vedle s trilogií Ebenezum C. S. Gardnera a komerčně úspěšném, avšak kvalitativně značně nevyrovnaném, a hlavně nekonečném seriálu o Rodu Gallowayovi od Christophera Stasheffa přichází na trh podle všeho samostatný román Johna Moora Zabij a zachraň.
Jeho hlavním hrdinou je princ Neodolatelný, který zrovna dospěl do věku, kdy ho nezajímá nic jiného než sex, zatím však bohužel pouze teoreticky, protože všechny princezny, které na své cestě světem zachraňuje ze spárů draků či zlých čarodějů, jsou ctnostné panny, a ty hrdinovy snahy oceňují nanejvýš nějakým tím cudným polibkem. Tato skutečnost prince nesmírně trápí, a proto takřka o ničem jiném než o ženských ňadrech na více než dvou stech stranách románu nehovoří. I postavy, které Neodolatelného obklopují, jsou ploché, oholené na jediný, velmi snadno rozpoznatelný charakterový či tělesný rys, který snad v důsledku paralely s klasickými pohádkami má působit směšně: chudá Cynthie (Popelka) má lesbické sklony, královna Rubína (zlá královna ze Sněhurky) je neukojená, Jitřenka (Šípková Růženka) je v jiném stavu a první špión země Norville je naprosto neschopný hlupák.
John Moore si navíc neujasnil, co přesně chce napsat, a tak vzniklo průměrné, občas značně zmatené a z různých ingrediencí splácané dílko, které těm nejlepším pracím v načrtnutých žánrech nesahá ani po konečky prstů. Jako humoristická fantasy, která má parodovat obecně známé pohádky, Zabij a zachraň vedle Johna Morressyho neobstojí. Každý vtip, který má budit dojem cynické sondy do života pubertální mládeže, tu smutně bledne v porovnání s krutou a černohumornou zpovědí Nicka Twispa v románech C. D. Payna souhrnně nazvaných Mládí v hajzlu. Také tlachavé zamilované dialogy jsou jen odvarem Škvoreckého Prima sezóny. A pokud snad Zabij a zachraň mělo vtipně zapracovat některé moderní vymoženosti současnosti do pohádkového světa (kouzelné zrcadlo, které se nápadně podobá televizi nebo monitoru od počítače), stokrát víc jsem se pobavil u Arabely.
Možná jsem ke knize až příliš kritický, ve srovnání s paskvily, které se občas na trhu objeví, je napsaná velice čtivě a občas má i světlá místa (např. scéna, kdy princ Neodolatelný dostává od svých poddaných nový meč zvaný Urputný, nebo scéna vysvobozování princezny Jitřenky, která po sto letech spánku vypadá spíš jako mumie než krásná princezna), ale to nic nemění na tom, že ve výsledném tvaru se román podobá pro radost napsané prvotině nadějného sextána, která nikdy neměla spatřit světlo světa a nejlíp by jí bylo uzamčené někde na dně šuplíku.
Myslím, že i nakladatelství Polaris si dobře uvědomovalo, že nevydává žádný zázrak, a odpovídajícím způsobem přistoupilo ke korekturám. Ve srovnání s mnoha jinými sice pořád ještě odvedlo lehce nadprůměrnou práci, ale na svou tradičně vysoko umístěnou laťku tentokrát nedosáhlo (namátkou dvě chyby za všechny: princ vejde do místnosti a… „Král sice zůstal sedět, ale shlížel na prince s otcovskou láskou…“ str. 17; a jeden komický překlep: „…princezna Anna byla krajně rozladěná… Když pak byla trochu straší…“ str. 44).
Moorův román lze doporučit všem milovníkům italských komedií s účetním Fantoccim (nebo těch buranských s Jimem Carreym, abych zůstal v Americe) v hlavní roli nebo knih Miloslava Švandrlíka, humor je zde podobně nekomplikovaný a přímočarý. Všichni ostatní při případné koupi riskují, že budou hodně, opravdu hodně zklamaní.
Dávám: kniha 3,5/10, redakční práce 6/10
Zabij a zachraň, Moore John, novela, fantasy, humoristická (Polaris, orig. Slay and Rescue, obálka Stephen Hickman, překlad Petr Caha, 232 stran, brož., 139 Kč, ISBN 80–85911–86–8)